Každé volby jsou dobrou příležitostí pro oživení anarchistické kritiky parlamentní demokracie, která dává jednou za několik let lidem falešný pocit toho, že by mohli něco změnit a o něčem sami rozhodnout. To, že obyčejní lidé o svých osudech tam, kde vládne stát a kapitalismus, ve skutečnosti nerozhodují, je pro toho, kdo chce vidět, viditelné. Ostatním to neuškodí připomenout.

Nikoho nevolte, ani nás

K tématu voleb se anarchisté a anarchistky vyjádřili s dostatečným předstihem před samotnými parlamentními volbami. Československá anarchistické federace věnovala tématu nové číslo svého zpravodaje Zdola, skupina M.T.V. Crew připravila vtipné předvolebně nevolební video a volbám se mimo jiné věnoval také Anarchistický 1. máj a akce, které mu předcházely. Na brněnském ProtestFestu byly okolní odpadkové koše předělány na "volební urny" a kdo chtěl, mohl si "trefit svého politika". Na mnoha místech docházelo k předělávání a přepisování billboardů a kontejnery na odpad se stávaly místy pro volební lísky.



Dobře se ujala výzva Antifašistické akce parodující iniciativu Vyměňte politiky. Proč je měnit, lepší by bylo je rovnou všechny vykopnout. A tak se v ulicích českých měst na plakátech všech politických stran, padni komu padni, začaly objevovat nápisy „Vykopejte politiky“ s dovětky jako „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali!“, „Nebudeme platit vaší krizi!“, „Ti, co mluví o dluzích, je sami způsobili!“, „Buďme realisté žádejme nemožné!“ apod.



V průběhu samotných voleb proběhlo několik anarchistických akcí jasně říkajících, že je lepší aktivní nevolič než pasivní volič.

Do hajzlu, v Litomyšli odvolili

Antiautoritáří a antiautoritářky v Litomyšli se rozhodli vystoupit proti parlamentarismu humornou formou. Sobotní volební dopoledne 29. května 2010 a jeho konvence zpestřili alternativní „volební místností“, situovanou do respíria pedagogické školy. Voliči, voličky a kolemjdoucí se mohli na poslední chvíli rozmyslet a vhodit volební lístek do přistavené záchodové mísy, namísto do klasické volební urny. „Chceme lidem naznačit, že ať vhodí svůj lístek do volební urny, nebo do záchodu, na situaci se prakticky nic nezmění. Ať už vyhraje volby kterákoliv politická strana, obyčejný člověk nebude mít dále možnost podílet se na rozhodnutích, které se ho týkají,“ řekl nám jeden z iniciátorů akce Pavel Lavička.

Záchodová mísa, plnící roli volební urny, byla naplněna exkrementy, do nichž byly zapíchány vlaječky s logy nejznámějších politických stran. Lidé, kteří si nepřinesli volební lístky, mohli využít lístky symbolické, na nichž stálo: „Seberealizace, svéprávnost, důstojnost, svoboda…“ Tato lidská práva mohli pohřbít v záchodové míse. Lidem byly dále k dispozici časopisy Existence, Akce! a zpravodaj Zdola.



Událost strhla pozornost „pravé“ volební komise, jejíž představitelé se asi půl hodiny po zprovoznění recesistické volební místnosti, přišli podívat, co se to tam dole děje a kdo jim maří nalajnované volební dopoledne. Aktivisté jim ihned vysvětlili důvod akce, přesto museli opustit „soukromý pozemek“ pedagogické školy a přesunout své vystoupení o pár metrů dále. Netrvalo dlouho a nevábně zapáchající záchodová mísa, plná ostatků politických stran přivábila další pohlaváry města Litomyšl, tentokrát vyzbrojenými telefonem. „Už tady byla městská policie?!“, chvatně se dotázal jeden z mužů. Oběma bylo vysvětleno, že volební komisaři proti konání akce mimo areál školy nic nenamítali a muži v černém zmizeli. Mezi poslední rýpaly se zapsali strážníci Městské policie. Jejich počínání bylo také vlahé, jakoby zásahu předcházela náročná párty v jednom z místních barů. Strážníci chvíli zkoušeli nějaké povolení, ale vtipnost a vstřícnost akce je nakonec přesvědčila prostor opustit.

Kolemjdoucí reagovali vesměs se zájmem a pobaveně, jak voliči, tak nevoliči. „Všichni jsou stejný, mladý i starý, nakonec zkorumpujou“, reagovala procházející paní. Pobavený kolemjdoucí: „Volební urna, haha, hajzl.“ „Já vám fandím, osvěta je důležitá,“ vyslovila podporu místní pedagožka. „Máte pravdu, všechno stejně skončí v hajzlu,“ zvolal procházející mladík. Lidé se bavili, zajímali se o důvody akce a mnozí si odnesli zpravodaj Zdola. „Stále více lidem začíná být jasné, že parlamentní moloch zůstává po každých volbách stejný, přičemž jeho rolí je odvádět pozornost. Ve skutečnosti jsou naše životy řízeny ekonomickými normami a sankcemi, které si zavedly majetné elity. Obyčejným lidem chybí víra v kolektiv. Společnými silami mohou prosazovat své svobody,“ dodal Lavička.



Úklid veřejného prostoru

Během volební soboty 29. května proběhla v Praze akce nazvaná „Úklid veřejného prostoru“, na níž svolávala na internetu pozvánka podepsaná „Pražské anarchistické skupiny“. V textu pozvánky mimo jiné stálo: „Nechceme být diváky, kteří jednou za čtyři roky přijdou zatleskat. Říkají nám: kdo nevolí, ať si nestěžuje. My ale nechceme ani volit, ani si stěžovat. Chceme spoluvytvářet situaci, v níž žijeme – ne symbolickým vzdáním se moci jednou za čtyři roky, ale každý den aktivitou zdola. Chyba není v menším nebo větším zlu. Každý hlas je potvrzením systému, který se přitom nachází v hluboké krizi. Každý hlas je hlasem proti alternativám, proti úvahám o společenské změně.“

Centrem Prahy nakonec prošlo kolem 30 anarchistů a anarchistek, kteří svou akci začali po jedné hodině na náměstí Republiky a zakončili kolem půl čtvrté u Rudolfina. Někteří z účastníků na sobě měli komiksové bubliny s nápisy „Kašlu vám na menší zlo“, „Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali“, „No justice, no peace, just too much police“. Na dodávce, která byla při akci k dispozici, byly přidělány dva malé kontejnery na odpad s nápisem „Volby 2010“, kam přítomní naházeli své volební lístky a propagační materiály politických stran. Lidé nesli papírové podobizny politiků, které vždy jednou za čas skončily ve zmiňovaných kontejnerech. Akci provázela hudba ze sound systému prokládaná hláškami politiků. Kolemjdoucím byly rozdávány protivolební letáky.



Vyhráli jsme?

Vítězné straně, která vlastně vůbec nezvítězila, dali voliči 22 procent hlasů. Bojkotu voleb, prosazovaného většinou anarchistů a anarchistek, se účastnilo přes 37 procent. Tak kdo vlastně vyhrál?

Samozřejmě si naivně nenalháváme, že takový bojkot byl způsoben zrovna kvůli anarchistické kritice parlamentarismu. Reklamními agenturami, sponzorským příspěvky od lobbistů a přízní mainstreamových médií se pochlubit nemůžeme a stěží jim s naší skromnou agitací můžeme konkurovat. Přesto kolem sebe vidíme hodně lidí, kteří jsou znechucení politiky, o nichž již za těch 20 let ví, že hájí především zájmy těch, kteří jim mohou na oplátku něco nabídnout. Ti dole, co si mají utahovat opasky, nemohou nabídnout nic – jedině poslušně odevzdat svůj hlas, splnit „občanskou povinnost“ a opasek zase o jednu dírku utáhnout.